|
|
Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischemie
Nulíčková, Radka ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Brime, Tufikameni (oponent)
Název práce: Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischémie Cíle práce: Cílem mé diplomové práce bylo určit parametry angiogeneze po mozkové ischemii, která byla způsobena u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Tato práce měla odpovědět na otázky, zda existují rozdíly mezi cévní hustotou v jednotlivých částech mozku, v závislosti na vzdálenosti od léze a také zda existují rozdíly mezi cévní hustotou mezi mozkem, poškozeným ischémií a zdravým mozkem. Použité metody: Mozková ischemie byla vyvolána u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Intravenózní podání bengálské červeni bylo následováno osvětlením mozkové kůry paprskem zeleného laseru po dobu 5 minut při 0,5 s cyklech on/off. Bengálská červeň je silná fotosenzitivní látka a osvětlení má za následek agregaci trombocytů a trombózu. V důsledku trombózy se následně vyvinula mozková ischemie. Po dvou měsících byla zvířata předávkována celkovým anestetikem Urethan a byla jim provedena transkardiální perfůze. Mozek byl takto dobře fixován pro následnou histologii a mohl být snadno vyjmut z lebky. Mozky byly zmraženy, následně nařezány na řezy silné 50µm a připravené pro histologické barvení. Obarvené řezy byly zkoumány pod mikroskopem. Mikrocévy v mozkové kůře byly počítány a jejich hustota byla odhadnuta pomocí...
|
|
|
The effect of the canonical Wnt singalling pathway on the differentiation of polydendrocytes after ischemic brain injury
Knotek, Tomáš ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Romanyuk, Natalyia (oponent)
Polydendrocyty, také nazývané NG2 glie, jsou čtvrtým typem gliových buněk v savčím centrálním nervovém systému. V dospělém mozku představují NG2 glie důležitý buněčný typ vzhledem k jejich roli v gliogenezi a regeneraci nervové tkáně po poškození. Ligandy z rodiny Wnt mohou hrát klíčovou roli v proliferaci a diferenciaci NG2 glií a mají také vliv na průběh regenerace nervové tkáně po ischemii. Cílem této práce bylo objasnit roli NG2 glií v neurogenezi a gliogenezi po ischemickém poškození mozku a prozkoumat, jaký vliv měla v reakci NG2 glií na tento typ poškození Wnt signální dráha. K dosažení cílů byly použity transgenní myší kmeny s tamoxifenem indukovanou rekombinací, která umožňuje expresi červeného fluorescenčního proteinu tdTomato v NG2 gliích a současnou aktivaci či inhibici Wnt signální dráhy. K navození ischemického poškození byl použit model okluze střední mozkové arterie. Změny v diferenciaci a elektrofyziologických vlastnostech NG2 glií byly analyzovány metodou terčíkového zámku. Aktivace Wnt signální dráhy vedla za fyziologických podmínek a 7 dní po ischemickém poškození ke zvýšené diferenciaci NG2 glií v astrocyty, zatímco 3 dny po ischemickém poškození podporovala neurogenezi. Diferenciace NG2 glií nebyla ovlivněna při inhibici Wnt signalizace. Klíčová slova: Polydendrocyty; NG2...
|
|
|
Akutní neurozánětlivá reakce po fokální mozkové ischémii
Ambrož, Ondřej ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název práce: Akutní neurozánětlivá reakce po fokální mozkové ischémii Cíle práce: Cílem této diplomové práce je zhodnotit neurozánětlivou reakci po mozkové fokální korové ischemizaci. Dále seznámení se s metodou zobrazení poškození hematoencefalické bariéry, neuronů a možností detekce buňek mikroglií, jakožto markerem akutních neurozánětlivých pochodů. Metodika: Jedná se o experimentální studii. U laboratorních potkanů jsme vyvolali mozkovou korovou ischémii pomocí i.v. aplikace fotosensitivního barviva "bengálská červeň" a zeleného laseru. U dvou zvířat byla ještě aplikována "Evansova modř" i.v. Zvířata byla navrácena do klece na potřebnou dobu, než jim byla navozena terminální anestezie. Následoval proces mozkové perfuze, nakrájení mozků na řezy silné 50 µm a nanesení řezů na podložní skla. Řezy s aplikovanou EB byly ihned analyzovány pod mikroskopem. Řezy ke znázornění zániku neuronů byly imunohistochemicky nabarveny Nisslovou metodou. Řezy k vizualizaci mikrogliální aktivity byly obarveny pomocí protilátky CD11b. Výsledky: Po navození fokální ischémie dochází k poškození mozkové tkáně. V okolí léze dochází k degeneraci neuronů a poškození hematoencefalické bariéry, která zvyšuje svojí permeabilitu pro makromolekulární látky. Dále dochází k aktivaci buněk mikroglií, které akutně obstarávají...
|
|
|
The effect of the canonical Wnt singalling pathway on the differentiation of polydendrocytes after ischemic brain injury
Knotek, Tomáš ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Romanyuk, Natalyia (oponent)
Polydendrocyty, také nazývané NG2 glie, jsou čtvrtým typem gliových buněk v savčím centrálním nervovém systému. V dospělém mozku představují NG2 glie důležitý buněčný typ vzhledem k jejich roli v gliogenezi a regeneraci nervové tkáně po poškození. Ligandy z rodiny Wnt mohou hrát klíčovou roli v proliferaci a diferenciaci NG2 glií a mají také vliv na průběh regenerace nervové tkáně po ischemii. Cílem této práce bylo objasnit roli NG2 glií v neurogenezi a gliogenezi po ischemickém poškození mozku a prozkoumat, jaký vliv měla v reakci NG2 glií na tento typ poškození Wnt signální dráha. K dosažení cílů byly použity transgenní myší kmeny s tamoxifenem indukovanou rekombinací, která umožňuje expresi červeného fluorescenčního proteinu tdTomato v NG2 gliích a současnou aktivaci či inhibici Wnt signální dráhy. K navození ischemického poškození byl použit model okluze střední mozkové arterie. Změny v diferenciaci a elektrofyziologických vlastnostech NG2 glií byly analyzovány metodou terčíkového zámku. Aktivace Wnt signální dráhy vedla za fyziologických podmínek a 7 dní po ischemickém poškození ke zvýšené diferenciaci NG2 glií v astrocyty, zatímco 3 dny po ischemickém poškození podporovala neurogenezi. Diferenciace NG2 glií nebyla ovlivněna při inhibici Wnt signalizace. Klíčová slova: Polydendrocyty; NG2...
|
|
|
Proliferation and differentiation of NG2-glia following ischemic brain injuries
Kirdajová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Machová Urdzíková, Lucia (oponent)
NG2 glie, čtvrtá největší populace gliových buněk, vykazují značný proliferační a diferenciační potenciál jak in vitro, tak in vivo, a proto bylo cílem této studie porovnat míru proliferačního a diferanciačního potenciálu NG2 glií po různých typech poškození mozku, jako je globální a fokální mozková ischemie nebo řezné poranění, a také během stárnutí. Navíc bylo naším cílem určit roli Sonic hedgehog (Shh) při proliferaci a diferenciaci NG2 glií po fokální mozkové ischemii. Použili jsme transgenní myši, ve kterých tamoxifen indukuje expresi červeného fluorescenčního proteinu (tdTomato) u NG2 glií a od nich odvozených buněk. Proliferační a diferenciační potenciál tdTomato+ buněk u slepě operovaných zvířat (kontrol) a u zvířat po poškození byl stanoven imunohistochemicky za použití protilátky proti jadernému markeru proliferujících buněk a gliálnímu fibrilárnímu acidickému proteinu. Fokální mozková ischemie byla indukována okluzí střední mozkové arterie, globální mozková ischemie uzavřením karotid s hypotenzí a řezné poranění sagitálním řezem do kůry. Shh signalizace in vivo byla aktivována pomocí agonisty proteinu smoothened a inhibována cyklopaminem. Ve srovnání s kontrolou byla míra proliferace tdTomato+ buněk zvýšena po všech typech poškození a snížena u starých myší (15-18 měsíčních) po fokální...
|
|
|
Akutní neurozánětlivá reakce po fokální mozkové ischémii
Ambrož, Ondřej ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název práce: Akutní neurozánětlivá reakce po fokální mozkové ischémii Cíle práce: Cílem této diplomové práce je zhodnotit neurozánětlivou reakci po mozkové fokální korové ischemizaci. Dále seznámení se s metodou zobrazení poškození hematoencefalické bariéry, neuronů a možností detekce buňek mikroglií, jakožto markerem akutních neurozánětlivých pochodů. Metodika: Jedná se o experimentální studii. U laboratorních potkanů jsme vyvolali mozkovou korovou ischémii pomocí i.v. aplikace fotosensitivního barviva "bengálská červeň" a zeleného laseru. U dvou zvířat byla ještě aplikována "Evansova modř" i.v. Zvířata byla navrácena do klece na potřebnou dobu, než jim byla navozena terminální anestezie. Následoval proces mozkové perfuze, nakrájení mozků na řezy silné 50 µm a nanesení řezů na podložní skla. Řezy s aplikovanou EB byly ihned analyzovány pod mikroskopem. Řezy ke znázornění zániku neuronů byly imunohistochemicky nabarveny Nisslovou metodou. Řezy k vizualizaci mikrogliální aktivity byly obarveny pomocí protilátky CD11b. Výsledky: Po navození fokální ischémie dochází k poškození mozkové tkáně. V okolí léze dochází k degeneraci neuronů a poškození hematoencefalické bariéry, která zvyšuje svojí permeabilitu pro makromolekulární látky. Dále dochází k aktivaci buněk mikroglií, které akutně obstarávají...
|
|
|
Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischemie
Nulíčková, Radka ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Brime, Tufikameni (oponent)
Název práce: Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischémie Cíle práce: Cílem mé diplomové práce bylo určit parametry angiogeneze po mozkové ischemii, která byla způsobena u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Tato práce měla odpovědět na otázky, zda existují rozdíly mezi cévní hustotou v jednotlivých částech mozku, v závislosti na vzdálenosti od léze a také zda existují rozdíly mezi cévní hustotou mezi mozkem, poškozeným ischémií a zdravým mozkem. Použité metody: Mozková ischemie byla vyvolána u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Intravenózní podání bengálské červeni bylo následováno osvětlením mozkové kůry paprskem zeleného laseru po dobu 5 minut při 0,5 s cyklech on/off. Bengálská červeň je silná fotosenzitivní látka a osvětlení má za následek agregaci trombocytů a trombózu. V důsledku trombózy se následně vyvinula mozková ischemie. Po dvou měsících byla zvířata předávkována celkovým anestetikem Urethan a byla jim provedena transkardiální perfůze. Mozek byl takto dobře fixován pro následnou histologii a mohl být snadno vyjmut z lebky. Mozky byly zmraženy, následně nařezány na řezy silné 50µm a připravené pro histologické barvení. Obarvené řezy byly zkoumány pod mikroskopem. Mikrocévy v mozkové kůře byly počítány a jejich hustota byla odhadnuta pomocí...
|
host ::
RSS.